Je to ten nejdůležitější úkol při grilování. Zatímco prostor pod roštem není rovnoměrně posetý rozžhavenými uhlíky, grilování musí ještě vyčkat. Jak se stát mistrem v rozhárání grilu? Existuje několik možností.
Vše závisí nejen na tom, zda sáhnete po dřevěném uhlí nebo briketách, ale i na konstrukci grilu před kterým stojíte. Zatímco některé jsou vybaveny aktivními prvky pro podporu roztápění, jiné jsou pouze pasivním ohništěm, jehož úkolem je zajistit bezpečnost grilování.
Tekutý žhář
Je jako olej, který s lehkostí nasákne do briket as ještě větší do dřevěného uhlí. Pokud ho rovnoměrně rozlijete po štědře naloženém ohništi, v obyčejném vaničkovém grilu můžete čekat úspěch. Ve chvíli, kdy olej vyhoří, vytratí se s ním i zápach, který k vůni grilovaných specialit nepatří.
Jedná se o řešení pro začátečníky používající nejjednodušší typy grilů, které jsou otevřeny bez krytí a nemají spodní průduchy pro sání vzduchu. Tato technika je velkým plusem i v případě, že roztápíte již jednou použité uhlí nebo brikety.
Pevný žhář
Olejové kostky mají svou tradici nejen na grilech, ale také ve všech druzích kamen. Dokáží vytvořit bodové ohniště, které několik minut vytváří záři, díky které se rozplápola jak uhlí, tak brikety. S uhlím to samozřejmě jde mnohem rychleji a stabilněji.
Tento druh roztápění svědčí hlavně kotlovým grilem se spodním přívodem vzduchu, které mají na spodku topeniště mřížku, na které lze stavět úhledné hromádky. Je to jako byste vytvořili dvě či tři hromádky paliva s pevným žhářem podspod, které po rozpálení jednoduše rozhrabete. Tato technika ptá zkušenost, po zacvičení je však spolehlivá i v silnějším větru.
Horkovzdušná pistole
Ohniště lze rozdmýchat do doutnající pahřeby i bez zápalek. Zkoušeli jste to už někdy s horkovzdušnou pistolí? Pokud ji nastavíte na plný výkon ohřevu (caa 650 °C) a dovolíte jí foukat plnou silou, hravě zapálí proudem horkého vzduchu všechny druhy paliva. Dokonce i ty nejhustší brikety s pomalým hořením.
Připomíná to trochu starou kovárskou vyhni, do které žene ventilátor vzduch, aby rozpálil uhlíky do bíla. Jinak tomu není ani v tomto případě. Proud horkého vzduchu s přivanutým kyslíkem nabírá na intenzitě a předehřátí horkovzdušnou pistolí tomu náramně pomáhá. Funguje to spolehlivě ve všech druzích grilů, roztápění vyhaslého paliva z předchozí grilovačky se však neobejde bez oblaků popela. Ten se vyplatí předem vyfouknout studeným vzduchem, nebo jej vymést.
Podpalovací komín
Komín pro zapalování paliva je typickou výbavou kotlových grilů a má to také svůj důvod. Chcete-li se pustit do nepřímého grilování a potřebujete boční košíčky naplnit rozpálenými uhlíky nebo briketami, nikde je nepřipravíte lépe než v samotném komíně. Zabere to sice téměř 15 minut, výsledek však odpovídá čekání.
Jak to funguje? Položíte na mřížku dvě či tři kostky pevného žháře, nad ně umístíte kovový komín naplněný uhlím nebo briketami a čekáte dokud stoupající horko nepokryje bílým popelem veškeré připravené palivo. Vítr je při takovém roztápění nepřítelem, pokud však u briket na spodní patro nasypete uhlí, funguje to i tehdy.
Systém v noze grilu
Možná jste to už někdy viděli. V duté noze grilu je prostor podvázaný drátem, na který naložíte staré noviny. Ve chvíli, kdy je zapálíte, s přidušenou klapkou vzduchu se začne do uhlí naloženého v grilu valit plamen s horkým vzduchem. Kopečka začne přehárat a když noviny doblčí, jednoduše vzduchovou klapku otevřete naplno. Potrvá přibližně 10 minut, než jsou uhlíky rozpáleny do červena.
V čem se to liší od podpalovacího komína? Roztápění probíhá přímo v ohništi a když s grilováním skončíte, v noze je zásobník z vodou. Do ní jednoduše uhlíky sesypete zvednutím mřížky a máte o bezpečnost postaráno.
Mít tah pod kontrolou
Aby bylo uhlí rozpáleno po celém ohništi rovnoměrně, důležité je neuspěchat a pracovat s ním jako se skutečnou pahřebou. To znamená vzít do ruky pohrabáč a aktivně pracovat s průduchy, které regulují tok vzduchu bez víka is víkem samotným.
Pokud teplota stoupne nad hranici 250 °C a rošt naakumuluje horkost do sebe, gril je připraven pro použití. Teplota samozřejmě může stoupnout za hranici 350 ° C, je však už na vás abyste věděli, co si můžete se surovinami na roštu dovolit dělat a co ne.
Tip redakce: Staňte se hvězdou kuchyně a potěšte své hosty novými, chutnými recepty.
